"Where are my angels, sweet sweet angels..."
Greetings everyone. Jsem tady a stýskalo se mi.
Všichni jste mi moc chyběli, proto se na krátký čas
a po dlouhém stěhování vracím zpět. Držte mi pěsti
a možná tady chvíli zůstanu. Začíná se mi u vás líbit.
Cheers Jilly:-*



Welcome to Saint. Tropez http://www.youtube.com/watch?v=ywgOVt6KEW8

29. ledna 2012 v 23:32 | J. |  Daily
Mám za sebou dva dny strávené za barem a vydělaných dvanáctset korun. Právě teď uvažuji, jak s nimi naložit. Zda vyhrabat porcelánové prase a začít šetřit, abych odtud mohla konečně vypadnout. Ať už na studijní pobyt do Irska nebo na stáž či jako au pair, nebo jak s nimi vůbec naložit. Za barem jsem pracovala tenhle týden prvně a není to žádná sranda, ale...vlastně je :D Zvlášť když pracujete v klubu. Tisícovka lidí je na dvě dívčiny možná trochu moc:-p ale strašně mě to baví a kdybych mohla v příštích měsících bych nedělala nic jiného než po nocích pracovala a ve dnech spala. Bohužel to však není možné:-/ Snad časem. Prostě jsme měla úžasný víkend, k nezaplacení, ještě jsem to pořádně nedospala, mám pořezané ruce a jsem notně dehydratovaná, ale v opravdu skvělé náladě:) "Everyday I'm shuffelling"

 

Tajná zahrada, Vražedná pomsta

29. ledna 2012 v 23:28 | J. |  Books


Do svého pomyslného čtenářského deníku přidávám dvě nové knihy. Jednou z nich je Tajná zahrada F.Hudson-Burnette, druhou Vražedná pomsta.
Tajná zahrada je opravdu nádherná kniha. Četla jsem ji vrámci předmětu Literatura pro děti a mládež. Vedlo mě k tomu hlavně to, jak strašně moc miluji knihu A little princess od stejné autorka, která česky bohužel pravděpodobně nikdy nevyšla, a pokud ano, je tomu už velmi velmi dávno a čert ví, kde je jí konec:) Mnozí z vás si jistě pamatují krásnou filmovou adaptaci obou těchto knížek.
Tajná zahrada je kouzelným dílkem určeným malým čtenářům, které ale dosahuje velkých kvalit a jde právem o jednu z anglických klasik. Hlavní hrdinka není vyloženě typickou dětskou hrdinkou se kterou by se mělo leckteré dítě ztotožnit. Naopak je to nabubřelý spratek, kterého bych nikomu nepřála. Nicméně během jejího příběhu dojde k postupné proměně všech hlavních postav, která tvoří kostru celého příběhu. Atmosféra knihy je nádherná, s prvky romantismu, tajemna, nechybí starý dům, tajná zákoutí a nádherná anglická příroda. V mém seznamu povinné četby se bude krásně vyjímat.

Druhou knihou je Vražedná pomsta. Pokračování Hunger games. Snad nemusím říkat, že mne uchvátilo ještě o poznání více než první díl. Miluji tu dramatičnost s jakou je zakončená každá kapitola. Miluji hlavní i vedlejší postavy. Všichni jsou tak dokonale barvitě vykresleni. Stále ještě se snažím pochopit význam posledních několika stránek knihy. Všechno se seběhlo tak rychle. Hrozím se filmové adaptace a toho co se jí rozpoutá, ale nenechám si jen tak znechutit jednu z nejlepší nižních sérií, jakou jsem četla za poslední roky. Ano mé nadšení je vskutku velké. V obou prozatimních dílech, které jsem četla jsou jisté nesrovnalosti či nelogičnosti, jsou však tak titěrné, že jim prakticky ihned po přečtení nevěnuji pozornost. Nechápu jak jen mohla Suzanne Collinsová přijít s něčím takových jako jsou Hunger games. Všichni ti,jenž odsuzují celou tuhle věc kvůli předsudkům, kvůli neoriginalitě (co je dnes originální?) a kvůli Battle Royale patrně nic nečetli a připravují se tak o skvělý zážitek z četby. Nejde o žádné vrcholné dílo. Pořád to spadá k odpočinkové četbě, ale má to přesně to, co od takové četby čekám a je toho hodně. Asi už je ze mě fanynka...

Obrázky nekradu, jsem členem komunity;)

Everything's falling apart http://www.youtube.com/watch?v=I57wsDc200U

18. ledna 2012 v 21:14 | J. |  Daily
Znáte ten pocit, když se poctivě (skoro)všechno naučíte a v testu stejně polovinu věcí nevíte? I DO I DO I DO!:-/
Dnešní zkouška nebyla úplně podle představ, na druhou stranu mě odpoledně čekala malá kompenzace v podobě kamarádky, nové sukně, nového svetru, pizzy a podobně. Takže to zase tak hrotit nebudeme:) Jinak už tři dny poslouchám Intimicy od Bloc party a čtu Tajemnou zahradu -F.R.Burnette pro svůj seminář dětské literatury. Teď jdu po týdnech učení relaxovat. Jdu se znova podívat na nový díl buď pll, tvd, gossip girl, glee, jane by design, cherlocka nebo něčeho podobného:) See you guys...


 


Pátek 13 http://www.youtube.com/watch?v=Bex5h-k3xNA

15. ledna 2012 v 0:00 | J. |  Daily
Jde o přepracovaný článek, který jsem psala včera ráno okolo tří hodin, jak to dělám vždy, když si potřebuji něco zapamatovat. Ted už se v tom snad půjde vyznat:)


I have to consider that day as very succesfull:)
Jak jen proboha popsat včerejší den?
Jsem debil, jsem debil, jsem debil a nemám ze sebe radost:D (S odstupem dodávám, že už mne výčitky skoro úplně přešly). Jsem sice pověrčivá, ale co se týče pátků 13 nemám s nimi bůhvíjaký problém. Ráno mi sice vítr odnesl obálku a málem jsem ji chytala uprostřed cesty, ale to je pravděpodobně to nejhorší co se za celý den odehrálo:) Plán byl učit se, místo toho jsem skončila na nákupech se svou nejstarší kamarádkou a po dlouhé době si to užila (baleríny 100,- , legíny 100,- a skvělé šedé nadkolenky 60,-, vyreklamované boty a za vrácené peníze koupené dvoje nové s doplácením asi 200 korun-neptejte se:) Prostě úspěšný den, zbytek dne od chvíle kdy jsem se vrátila domů z nakupování proběhlo následujícně:




zvedla jsem telefon!
provedla úžasně zábavnou konverzaci na icq s dvěma lidmi, co se prali o jeden počítač, tolik moc se mnou chtěli mluvit:DD
měla jsem osobní odvoz
nějakej chlap kvůli mě vrazil do zavřených dveří (někdo to měl natočit, nemá debil čumět na mě ale před sebe:D
dostala jsem zapalovač
seznámila se s frontmanem jedné skvělé české kapely
utratila celkem málo na dvě friska, tři melounové vodky a zelenou, ale když se zve není zdvořilé odmítnout
dala se málem dohromady s jedním hudebníkem, čehož budu vsadím se ještě litovat až ho znova uvidím (nádech, výdech, jenom pusa, nebude si to pamatovat:)
seznámila se s jednou skvělou slečnou odjinud
"Přinesla jsem meloun" :D
moc mluvila
potkala dvě kdysi-kamarádky
pokecala s gymplákama i s klukem, kterého jsem na základní škole nenáviděla (lidi se mění, někteří ne)
potkala jsem svou sousedku o které jsem netušila, že je moje sousedka a zná mé profesory ze střední (děsivý)
zklouzla se o půlnoci na ledě
zhruba ve dně hodiny ráno koukala venku u hladového okna spolu s paní prodavačkou na Odložené případy
po milionté se utvrdila v tom jaký jsou chlapy svině
taky se dozvěděla, že mne má jedna osoba radši než bych byla ráda (cituji "Miluje"- smutné je, že tohle slovo dávno neberu vážně:(
uklidňovala jeden spor
jak já sebe nenávidím
přesto všechno jsem to pořád já, ta zodpovědná, co se neopíjí, co je vždycky při smyslech, co nekouří, nehulí a bla bla, co ví kde jí hlava stojí a ví co si může a nemůže dovolit, co ví kým je a má svoji hrdost a důstojnost...ano a taková jsem...byla a jsem...
ach jak já bych spala...



Sněží!

13. ledna 2012 v 12:19 | J. |  Daily






SNĚŽÍ!

Such a funny day http://www.youtube.com/watch?v=Px47ke-JEqE

12. ledna 2012 v 22:38 | J. |  Daily
Poslouchám jedno ze svých oblíbených alb (Velvet underground & Nico), popíjím čaj, přemýšlím o nových autogramech,nemám se s kým bavit, ale možná je to tak lepší, stahuju své guilty pleasure a přemýšlím...


Že je kolem mne všechno na nic, toho jsem si vědoma již hezkou řádků měsíců. Dnešek byl ale překvapivě opravdu vtipným dnem. Přesto, že ještě nespím, tudíž pro mne den zatím neskončil musím konstatovat, že dopadl mnohem líp než by se vzhledem k okolnostem dalo očekávat:D A to mne pobavilo:D (předpokládám, že už se nic nepodělá:-). Bylo dokonce i pár světlých okamžiků, kdy jsem byla veserá, měla radost, dokonce skákala a tancovala radostí a smála se a bla bla a to mne taky pobavilo:D Taková radost pro někoho jako jsme já :D Pro mou malou mizivou a zcela nepodstatnou existenci! A mám plán:) Na mém stole se již měsíce (či roky) válejí žluté papírky. Dalo by se říci, že je prakticky pokrytý těmi žlutými papírky. Jsou na nich drobné myšlenky, samozřejmě všemožné poznámky a seznamy. Především je na nich ale zhruba milion citátů, frází, hlášek, všemožných vět, které jsem si chtěla zapamatovat. Udělám z toho knihu. Takové své osobní vydání gnóm:D A až všechno přepíšu, použiji ty malé žluté papírky na jednu z koláží na kterých pracuju:) Co si chci z dneška ještě pamatovat? Se správným postojem je všechno lepší. Úsměvem nic nevyřešíte, ale naserete tolik lidí, že stojí za to si ho udržet. Chystám se na jeden z letošních velkých kncertů do Prahy, momentálně vátězí Pearl Jam v červenci. Pořád ale nechávám ostatní možnosti otevřené (Nightwish, Black sabath, Coldplay, Judas priest, Epica atd...). Hodně mě mrzí o kolik zdražili vstup na Coloursy a zrušili jednodenní vstupné:-/ Opravdu jsem měla v plánu vyrazit na koncert Bojrk. Je to přece Bjork, to si snad ani nemůžu nechat ujít. Ale bohužel...s tou cenou to opravdu dost přehnali.


Tohle jako dnešní výlev stačí:D Jdu si napsat seznam toho, co mi chybí, jelikož zítra jdu nakupovat. A jen co se vrátím, mám v plánu menší DIY, držte mi palce:)

the thoughts room, thank you for being here for me.

11. ledna 2012 v 23:31 | J. |  Daily
Být pokorným a ohleduplným posluchačem může být někdy opravdu těžké. Posluchačem všech těch příběhů ostatních lidí. Které se vás někdy vůbec netýkají. O to jednodušeji se poslouchají. Jindy jste s nimi přímo spojeni, jen to zatím netušíte. A jindy jste si toho dobře vědomi, ale vypravěč je ten kdo netuší. A tak jen tiše přikyvujete, posloucháte, nasloucháte, děláte společnost těm kteří ji potřebují a občas si také něco necháváte pro sebe. To je ta nejtěžší část. Nakonec to často skončí tak, že vy sami potřebujete mluvit. Ale přesto všechno, co pro ostatní děláte, kolik času věnujete, kolikrát jste tu pro ně a ne pro sebe se může stát, že zrovna pro vás tady nikdo nebude.
A tak nebudete moci mluvit. A když nebudete mluvit, skončíte sami se sebou, zamotaní ve vlastních myšlenkách, výčitkách, obavách, starostech. Říká se, že často je v těchto případech tužka a papír vaším nejlepším přítelem. Nejvýhodnějším spojencem v boji proti neposedným myšlenkám. Tok myšlenek nelze zarazit, proudí si z vlastní vůle z jednoho konce hlavy do druhého. Jeden by se občas zbláznil z toho jaký nepořádek nadělají. A to jen proto, že jste neměli s kým mluvit. Já často poslouchám. Vím, že tím ulevím něčí bolavé duši. Všechny ty starosti skončí u mě. Občas je i těch cizích moc. Občas se musím vypořádat i s cizími myšlenkami...občas.
Pro člověka znamená hodně nebýt v tom sám. Nic neuleví starostem tolik jako říct je nahlas. A někteří byli holt vybráni k tomu aby jim naslouchali.
Just say it and you'll feel better. I promise. You need to say it and I need to listen, because I won't let you leave this room until you tell me what is wrong. For your own good.



KLIKNOUT!






Good night:)

Plány? http://www.youtube.com/watch?v=M3fkZeWsyvo

9. ledna 2012 v 23:25 | J. |  Daily
Plán na přští týden: Tohle se naučit, klavír a text;)


Je přece zkouškové, musím udělat všechno proto abych se nemusela učit:-*



by the way: slečna je dokonalá, je rozkošná, má nádherný hlas, skvělou barvu vlasů (přesně tohle plánuju na letošní rok) a tahle sofistikovaná verze Kids je skvělá a přitom tak jednoduchá...:) Wish me luck, see ya:)

Keep me from falling apart http://www.youtube.com/watch?v=fKgSs0MQ270&ob=av2e

9. ledna 2012 v 21:04 | J. |  Daily
...už přes týden jsem nemocná.
Vadí mi to, to ano, ale vadí mi to předně proto, že když jsem nemocná, hodně čtu. Mám dost času sama na sebe, mám čas přemýšlet a odpočívat. Ale takhle? Mám zkouškové. To znamená, že pokaždé když se vzbudím zkouším se učit. Nemám na to ale energii a tak jdu zase odpočívat. Po zítří mám zkoušku na kterou skoro nic neumím. Nebudu se divit, když ji neudělám. A vlastně ani nevím, jestli mně to štve... (sad isn't it)



Znáte ten skvělý pocit, když objevíte novou hudbu? V poslední době jsem narážela na spoustu skvělých věcí. Má oblíbená grungová kapela z devadesátek Bush vydala po letech nové album The sound of winter. Musím říct, že mě to potěšilo i když není bůhvíjak dobré a vlastně už to není ani grunge:-/ Další zimní novinkou, kterou jsem hodně očekávala jsou Nightwish. Jejich poslední album Imaginaerum mělo úžasný průvodní singl Storytime, který mé očekávání ještě zvyšoval. Nakonec jsem se dočkala alba, které nenadchne skalní fanoušky, ale mě vcelku vyhovuje. Jedna ze skladeb se dokonce zapsala do mého pomyslného žebříčku toho nejlepšího co jsem slyšela (The song of myself). Skvělou zprávou je, že hned několik mnou favorizovaných umělců chystá nové album. Jde vlastně o tři zpěvačky. Můj žánrový vkus se zhruba skládá z punk rocku 70. let (The Clash), klasického rocku (The doors), grunge a rocku z let 90. (Aerosmith), pop, indie, alternative 80. let (The Cure), Symphonic metalu (Within temptation), post-rocku (65 days of static), klasického gothic rocku (Anathema),filmové hudby, Bowieho a spousty dalších oblastí, které by ale vydali na samostatný článek. No a samozřejmě několika málo současných umělců (kromě současných kapel, kterých taky není málo ), jenž mě nějakým způsobem zaujali. Právě teď hrdině očekávám druhé album Ellie Goulding, Marina and the diamonds a Kerli. Všechny tři považuju za skvělé a talentované umělkyně. Neuměla bych si mezi nimi vybrat, jelikož pro mne představují každá naprosto jinou osobnost a k tvorbě každé z nich mám z jiných důvodů blízko.
Loňský, ještě nedávný, podzim byl neuvěřitelně plodný, co se nových alb starých známých týče a zároveň debutů dvou úžasných britů. Ze starých známých zmiňme třeba nové album Evanescence a Demi Lovato. Nutno říct, že v obou případech se interpeti trochu odchýlili od své minulé tvorby.
Bristkými debuty myslím Eda Sheerana, jehož album poslouchat je jako dýchat čestrvý vzduch a stejně tak Birdy, mladičká dívenka s nenahraditelným hlasem. Pro mě britové tento podzim bodovali:)

Tak jsem právě napsala článek aniž bych to vůbec měla v úmyslu:D Chtěla jsem se jen zmínit, jak mám vždy skvělý pocit, když objevím novou hudbu. Tyhle dvě ukázky mluví za vše:)

The good natured a liris


Tři mušketýři (2011)

8. ledna 2012 v 19:25 | J. |  Sofistikované povídání o filmech
V originále: The three musketeers
Režie:Paul W.S.Anderson
Hudba:Paul Haslinger




Včera jsem měla příležitost, ač ve zlé vizuální i zvukové kvalitě, shlédnout nové Tři mušketýry. Co k tomu říct? Tenhle film je dle mého naprosto zbytečný. Nevidím jediný správný důvod proč měl tenhle film vzniknout. Samozřejmě jedinným důvodem byly peníze, to všichni víme. Film má dobré jméno, skvělé obsazení a je ve 3D. Fakt, že 3D je do tohoto filmu zakomponované neskutečně lacinně, nepřirozeně a nesympaticky ubírá filmu na kvalitě ještě víc. Pokud se zde dá o nějaké kvalitě vůbec mluvit. Obsazený je film sice skvěle, Milla Jovovichjako Milady mi padla do oka hned v první minutě, bohužel ani herecké obsazení tenhle film nezachrání. Samozřejmě se na něj do kina chodilo. Protože na tohle můžete vzít i děti i dospělé. Dalo by se to brát jako hezká zábavná atrakce, ale já na nic takhle laciného do kina chodit nemusím. Ten film je hrozný, není ani bůhvíjak vtipný, přitom mohl být. Ač se to nemusí zdát, přes to všechno měl film aspoń malý potenciál. Bohužel ho nikdo nevyužil. Celé je to kýčovité, přehnané, laciné, nevtipné, možná zábavné (ano jsou tam barvy a vzducholoď a labilní král a sexy Milady a zpropadené 3D, tak co by to nebylo zábavné;). Ale až se já budu chtít podívat na Tři mušketýry, pustím si Tři mušketýry. Až budu chtít vidět něco jako tohle, pustím si PIráty z Karibiku a až budu chtít vidět 3D, pustím si Trona;)

S láskou J.

http://www.youtube.com/watch?v=r91jVeyFl4I

6. ledna 2012 v 11:26 | J. |  Daily



chtěla bych psát dopisy. Dlouhé dopisy na zažloutlý papír, inkoustovýcm perem, s kudrlinkami a elegantním drobným podpisem. Cítit vůni inkoustu a dopisního papíru na mahagonovém pracovním stole. Se stříbrnou lampičkou. Okno je zavřené, zafujané sněhem s ledovými portréty. Lemují ho ztuchlé závěsy a v krbu hoří oheň.



Ale vzhledem k tomu, že krb je jen o patro výš, budu se muset spokojit jen s tím oknem:-*

Do you read sculptures?

5. ledna 2012 v 16:14 | J. |  Daily
Holy crap! It's like art destroying literature...



I'm not even sure if I love the idea. I like it, but books? Really? :D





Tadydadyda:) http://www.youtube.com/watch?v=txlXcJDtDwM

26. prosince 2011 v 1:31 | J. |  Daily


Tak máme domluvenou kapelu, příští rok mně čekají první koncerty! Bude to nářez, já totiž nemám vůbec rockovej hlas:D Budu muset trénovat I love rockenroll každý den :D:D


Dobrou:)

Je strašně zvláštní...

25. prosince 2011 v 0:13 | J.
je strašně zvlášní...




...JAK RYCHLE JE PO VŠEM.

Shrnutí z lenosti: Super 8, Country strong, Fright night, Warrior

25. prosince 2011 v 0:07 | J. |  Sofistikované povídání o filmech
Přemýšlím, jestli vám mám vypsat, jak mám krásné Vánoce a divnou opilecko-hysterickou náladu už od rána ale místo toho vám napíšu, co jsem za poslední dobu viděla ať už to mám z krku.

Oficiální název: Super 8 (2011)
Režie:J.J. Abrams
Hudba: Michael Giacchino


Moc se mi to líbilo. Strašně mi to připomínalo mě jako dítě a přišlo mi roztomilý, jak je to koncipovaný jako tribut, poklona, pocta velkým režisérům, nebo hlavně panu S. J.J.Abrams s napětím pracovat umí a ani chvíli jsem se nenudila natož aby mně dětští herci nějak štvali. Právě naopak. Nebylo to vůbec dětsky infantilní nebo tak. Bylo to dobrý. Herci byli náhodou skvělí a Elle Fanning mně svým výkonem docela dost převapila. Dámy a pánové, máme tady pár dalších nadějných tvářiček:)

Oficiální nízev: Fright night (2011)
Režie: Craig Gillespie
Hudba: Ramin Djawadi



Jsou filmy u kterých je dělat remake absolutně k ničemu (Nekonečný příběh). A pak jsou filmy, kde se toho dá skvěle využít (Fright night). Tenhle film je hrozný. Je tupý, je bez pořádné atmosféry, lekla jsem se tak jednou a jako "dobré béčko" u mně taky neobstojí. Během jeho sledování mi přišlo jako by se mnou zacházeli jako s úplným tupcem. Škoda herců. Materiál byl dobrý, mělo to potenciál a v současné době to mohlo docela dost zabodovat. To co z toho vylezlo je ale slátanina toho největšího kalibru. Dialogy jsou maximálně hloupé a efekty taky dost špatné. To už se mi víc líbilo "Jennifer's body" Amen:)


Oficiální název: Country strong (2010)
Režie: Shana Feste
Hudba: Michael Brook

Film, který mi z jistých důvodů připoměl, co mám na sobě i na filmech ráda a taky mi připoměl jak miluji hudbu a nezáleží na tom, jestli je to metal nebo country. Film plný krásných myšlenek a skvělých hereckých výkonů:) Vřele doporučuji:) Všichni včetně Leighton Meester a "Tronova syna" jsou tam úžasní a hudba je nádherná:) Hlavní píseň má Oscara.


Oficiální název: Warrior (2011)
Režie: Gavin O'Connor
Hudba: Mark Isham

Nikoho nepřestává fascinovat jak rychle se tenhle film objevil v seznamu nejlepších filmů vůbec :D Respektive nejlépe hodnocených. Rozhodně je to skvělá záležitost. Více zde:)

Tak vám tedy přeji...

24. prosince 2011 v 16:22 | J. |  Daily




VERRY VERRY VERRY MERRY CHRISTMAS


All I want for xmas is...

23. prosince 2011 v 20:42 | J. |  Daily
I actually just reached my personale record 40 FALLOWERS on Tumblr! That's the most beautiful christmas present ever:)



I wish you all "verry merry christmas" filled up with joy and happines:)
Za pár minut začíná v televizi běžet Love actualy a i když na televizi nekoukám, dnes udělám výjimku:) Good night speelyheads:)

...doesn't really feel like christmas at all:) http://www.youtube.com/watch?v=APcRqvam6b0

22. prosince 2011 v 20:33 | J. |  Daily
Tak když jsou ty Vánoce a každý by si měl trochu odpočinout, tak vás tedy zdravím:) Letos nemám ani trochu pocit, že jsou Vánoce. Jsem si jistá, že je tomu tak hned z několika důvodů, jen si nejsem zcela jistá, jaké důvody by to měly být. Mnohem víc než Vánoce mně děsí konec roku. Jak by také Vánoce mohly někoho děsit ( zkuste právě teď nemyslet na obchodní domy a záchvaty klaustrofobie). Je hrozně zvláštní kolik se toho za jeden rok může udát. Jak moc se člověk změní za pouhých a v nekonečnosti vesmíru naprosto zanedbatelných dvanáct měsíců. Ničivě zničujících dvanáct měsíců. Člověk se jen tak nevyvaruje tomu aby si je podvědomně nepřehrával. V těch posledních chvílích, kterým říkáme konec roku a kterým z jakýchsi nepodstatných přesto vysvětlitelných důvodů přikládáme už od nepaměti tak přehnaný význam:) Nemyslím, že bych se k letošku vracela ve zlém. Jen je toho příliš k čemu se vracet netřeba. Znáte ty vzpomínky, které vám brání posunout se vpřed. Poslední dobou trávím většinu času doma. Je to zvláštní, poslední rok (a zase jsme u toho) jsem se doma moc neohřála. Dokoukávám klasickou kinematografii. Snažím se shlédnout nějvětší počet filmů, které nějakým více či méně zásadním způsobem posunuli filmovou tvorbu z poslední dobu. Příklad rok 2010- Tron: Legacy. Díky ti ... za možnost vyjádřit svůj názor. Hodně se učím. Hodně přemýšlím (chyba!), hodně nakupuju (kompenzace), hodně čtu (nebaví mně to) a nemám pocit, že by byli Vánoce. Vám ho ale přeju. Dělejte co máte rádi a dejte průběh svým myšlenkám. A jak by řekl Vašek:


S L A D C E S P I


Nebreč
Papej
Pij
Čurej
Mluv
Choď
Nezlob
Uč se
Neper se
Nelži
Styď se
Pracuj
Neflámuj
Miluj
Ožeň se
Vydělávej
Nechlastej
Vychovávej
Nekurvi se
Uplatni se
Zlikviduj
Odvolej
Přiznej
Nepřekážej
Odejdi
Mej se
Nežvatlej
Čurej
Pij
Papej
Nebreč
S P I S L A D C E

Who am I to judge a priest, beggar, whore, politician, wrongdoer?
 I am, you are, all of them already.

18. prosince 2011 v 22:00 | J. |  Daily
*Odmítám to teď po sobě číst. Ztratilo by ten smysl, jenž to mělo a který spočíval jen v psaní jako takovém, po kterém se mi velmi ulevilo. Přečtu to po sobě až na to budu mít dost odvahy*

Léčím se právě z náročného rozhovoru. Tak náročného, jako už dlouho ne. Ale léčím se filmy. Vezmemem to postupně. Odmítám psát plnohodnotné recenze. Za prvné to už neumím a nejsem si jistá, že kdy uměla. Za druhé mně opustila invence a moje hladina adrenalinu s eprávě pohybuje v nebeských výšinách, což se mi ani trochu nelíbí. Zpropadení smrtelníci. Proč je svámi neustále jen kříž? Proč nemůžete být stejní jako já? Proč nemůžete být víc jiní než já? Pozvolna přesunuji své mozkové buňky směrem k filmové tvobě. Mám ji ráda z mnoha důvodů. Dnes jem se ale opět utvrdila v tom, co vím už dlouho a co mně neustále prosnásleduje. Jsem velmi empatický člověk. Proto je pro mne tak jednoduché propadnout nějakého filmovému zážitku. Ponořit se do nejtemnějších hlubit lidské psychiky, do nejzazších koutů lidsé fantazie a neomylně analyzovat počínání člověka, jenž nikdy neexistoval a kterým jsem nikdy nebyla. Film je umění, je to krása, je to estetika, je to nejvýkonější manipulační prostředek posledního tisíciletí, který formoval mou osobnost, mé dětství, mé názory a to i přesto, že se to bojím přiznat. Situujeme se do prostředí, která nikdy nenavštívíme, protože nás oslňuje jejich exostičnost. Stejně tak ale i do prostředí, jež navštěvujeme každý den, do lidí, které můžeme kdykoli potkat, možná proto že bychom jimi chtěli být, možná proto, že jimi jsme a možná proto, že se jimi bojíme být. Film má své sětlé i tmavé stránky. Takto zapůsobit však dokáže jen ten dobrý. Mám ze sebe teď právě velmi rozporuplné pocity, ale nejsem ten, kdo propírá důležité osoby svého života veřejně a už vůbec ne na internetu, tom ďáblově vynálezu (cheers). Dělám to jen tehdy, kdy vím, že tím neublížím ani sobě ani nikomu jinému a výhradně jen tehdy, přepisuju li anekdotu, či retrospektivu svýc zážitků. Jednou jsem se se svým jménem v negativních souvislostech na internetu setkala a řekněme, že to dopadlo velmi smutně. Je lidská přirozenost mluvit. Proto jsme také jedinní kdo, to umí.Občas je to velmi na škodu. Občas se člověku uleví. Naučila jsem se psát abych teď nemusela mluvit sama k sobě. God knows it works. A little bit. Víte články napsané v hněvu jsou nejlepší. Říká se sice, že ta největší díla vznikají v těch nejhorších podmínkách a nejtěžších stavech mysli. To sice ano, ale v tom případě jde o díla vysoce estetická, jenž nemají nic společého s pár větami uveřejněnými na internetu a zahrnujícími brblání o tom, jak jste v depresi, o jak nenavidím to zpropadené slovo. Tenhle článek měl být recenze, mělo jít o odreagování. Vyvrbilo se to trochu jinak, ale v tomhle odporným světě to snad ani jinak nejde. Dodatek: R.I.P. Václav Havel. Teď bych měla vyjmenovat všechna ta podstatná jména, která jste viděli všichni v televizi. Zemřel Václav Havel, politik, zastánce lidských práv, osvoboditel, prezident. Ale ne. U mně je na prvním místě: Zemře Václav Havel. Umělec. A proto loučím se s člověkem, který pro mnoho lidí znázorňoval svobodu, no pro men , nebudu si hrát na ohromného vlastence a dělal ze sebe intelektuála, jelikož jsme nezažila je velký převrat a jelikož jsem přesvědčená že to co vím, je jen velmi málo. Tak tedy loučím se s vámi pane Havle, jako češka, která si je vědoma, že jsem pro čechy mnoho udělal. Která si je vědoma, že vášimi názory také hodně lidí opovrhovalo. Obzvláště po určité době. A jako umělkyně, která vás obdivovala, za vaše hry (Odcházení) a za vaši poezii. To předně. Myslím, že je to dobře, že jste odešel, protože mám jako mnozí humanisté pocit, že byste se zde jen trápil a to přece nemůže nikdo nikomu přát a je jedno zda jste prezident či popelář. Měla jsem ráda vši práci. Zůstalo po vás mnoho věcí na které si budu pamatovat já a mnoho těch na které budou vzpomínat ostatní. A to je myslím podstatou lidské bytosti. Nechávat za sebou. Mimojiné děti mají zase na co si hrát a facebook jim v tomto případě sloužé jako autíčko:)

Sunday inspiration #5

18. prosince 2011 v 20:28 | J. |  Sunday inspiration
Ok, dnes tady mám video, které mne za poslední dobu nejvíce zaujalo. Kees van Dijkhuizen. Dle mého názoru úžasně talentovaný mladík. Možná jste jeho tvorbu už zaregistrovali. Stříhá videa. Povedl se mu úžasný sestřih všech důležitých filmů, které nás provázeli rokem 2009 a jeho video se na youtube dočkalo více než milionu shlédnutí. Dodnes si pamatuji, jak mi ho kamarád posílal. Jeho poslední projekt se jmenoval [the films of] a představoval sérii videí věnovanou vždy jednomu konkrétnímu filmovému tvůrci. Mým oblíbeným se nepochybně stalo video [the films of] Tim Burton nebo Pixar animation studio. Dnes vám chci ale ukázat promo k jeho letošnímu sestřihu. Příjde mi úžasné a kompletní sestřih bude snad ještě lepší:) Škoda, že Kees, počínaje příštím rokem, s videi končí, ale nedivím se mu. Na otázku co plánuje na další rok odpověděl "My plans for the next year include lots of sleep and rebuilding my social life.", což naprosto chápu. Přesto přeji hodně štěstí, jen tak dál chlape:)