"Where are my angels, sweet sweet angels..."
Greetings everyone. Jsem tady a stýskalo se mi.
Všichni jste mi moc chyběli, proto se na krátký čas
a po dlouhém stěhování vracím zpět. Držte mi pěsti
a možná tady chvíli zůstanu. Začíná se mi u vás líbit.
Cheers Jilly:-*



Proč toto proč tamto

12. listopadu 2011 v 19:23 | J. |  Blogaření
* článek byl psán zhruba před dvěma dny během dopoledne a následně vzřen do bezedné propasti ubohých "rozepsaných". Dnes byl znovu publikován, jen s jiným datem. Toliko na vysvětlenou*

Moji milí malí blogoví přátelé,
za poslední půl rok se toho mnoho změnilo. Jsem teď student. Studuji českou literaturu na univerzitě. Mé vysněné studium filmu bude muset ještě pár let, přinejmenším měsíců, počkat. Nicméně mám už teď dvousemestrální dějiny kinematografie, scénáristickou a režijní přípravu a žurnalistku, které mně zaměstnávají až až. Právě teď mně můžete zahlédnout v zadní řadě velké posluchárny. Jsem ta holka v černém kabátě a šněrovacích botách. Na krku mám foťák. Probíhá zde přednáška, jenž se trochu vymyká obvyklým standardům. Před plátnem stojí postarší muž s knírem, jenž nám něco usilovně vysvětluje smiřujíce se s faktem, že větší polovina zúčastněných mu ani slovo nerozumí. Přednáška je v angličtině a zabývá se slovanskými jazyky. Pro mně však znamená více než hodinu strávenou nad přípravou interview, článku a ankety doprovázené tou anglickou kulisou,která se příjemně poslouchá.

*vsuvka* hah, ani nevíte jak vtipné je poslouchat američana předčítat "otčenáše" :D Proč to do háje dělá?!:D

A jedeme dál. Pater noster. Prostřednictvím jednoho mého současného profesora mám na starosti ankety se studenty, které jsou následně otištěny v univerzitní rubrice místních novin. Nijak zvlášť zapálená pro to nejsem, nicméně praxe jako praxe. Témata mi prozatím zadává profesor, v hlavě mám už ale několik,kterým bych se chtěla věnovat. Neustále píšu a píšu. Mám za sebou nějakých deset prací. Další důvod, proč se k vám vracím. Nejen proto, že jste mi chyběli (to předně), zároveň i proto, že se musím za tenhle semestr co nejvíce rozepsat ať už půjde o cokoli. Mám totiž jistou příležitost, kterou stojí za to využít. Brigáda v redakci. Jeden moc hodný novinář mi daroval svou vizitku a já se vrámci své nové osobnosti budu snažit vytřískat co nejvíc:)
Naivita není na místě, bude to vypadat asi takto. Já, sprint, kafe, složky, šanony, další kafe, telefony, vzkazy, šanony, další složky and I'm exhausted:) S žádným psaním se samozřejmě nepočítá. Nicméně mně ta představa nepřestává fascinovat.

Momentálně to vypadá, že bych mohla psát i pro jeden server. Samozřejmě půjde o to, v čem mám největší praxi. O recenze, články o novinkách, reporty z akcí atd. Nic velkého od někoho, kdo nic velkého neumí:)
Oni zatím neví s kým mají tu čest:D Netuší, že jsem totálně neschopná:) Lets see what will come from it.
Co se ještě změnilo jsou moje fotky. Míň atmosférických, víc reportujících, rozhodně jsem se ale zlepšila a mám ze sebe hroznou radost. Málo co mně takhle baví a časem bych se chtěla dostat, alespoň soukromě, ještě mnohem dál:) A pokud tady zůstanu, tak budete u toho:) Mé poslední fotky z Halloweenské akce, kterou pořádalo místní gymnázium se dostaly k mnohem více lidem, než mně vůbec nepadlo a pokud se mi poštěstí, ráda bych fotky z příští akce nabídla oficiálním stránkám klubu pro jejich fotogalerii. Uvidíme, čeho jsem schopná. It all comes from what you think about yourself and how you take the opportunities that you get.

Má maličkost se dost radikálně změnilo (according to okolí). Nemyslím, ale že bych byla jiná v tom pravém slova smyslu. Jen byly posíleny nekteré mé vlastnosti a ty prvky mé osobnosti, které jsem dřív sama hodně omezovala. Vím komu za to mohu poděkovat. I used to really care about what other people think about me. Than I started to care about what I do think about me. And everything changed...

Jdu se věnovat svým studijním povinostem. See you soon. Muck:-{} Jilly
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Lúthien Lúthien | Web | 13. listopadu 2011 v 12:23 | Reagovat

Moc ti přeju, že ses dostala na školu, která tě baví a budu ti držet palce, aby ti to vyšlo v té redakci. Já píšu nanejvýš příšerné eseje v angličtině :D A tak trochu se můžu ztotožnit s tou poslední větou, taky jsem se dlouho trápila tím, jak mě hodnotilo okolí, ale teď se učím dodat sebevědomí sama sobě a myslet o sobě pozitivně.
Ať se ti ve všem daří!

2 Jilly Jilly | Web | 13. listopadu 2011 v 13:50 | Reagovat

Děkuji mockrát:) Poslední věta je krutá a pravdivá. Za většinu věcí si můžeme sami svým postojem a je těžké spokojit se sám se sebou:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama